MENŠINY

Ukrajinská národnostní menšina

Podle sčítání lidu, domů a bytů 2001 žije v ČR 22 112 osob hlásících se k ukrajinské národnosti. Podle vlastních odhadů menšiny je však počet vyšší, tzv. historickou část tvoří cca 10 000 osob, nová imigrační vlna cca 15 - 20 000 osob (počet zahraničních pracovníků se odhaduje na cca 50 000 osob). Hlavními místy usídlení jsou Praha, Karlovy Vary, Děčín, Brno, Přerov a Ostrava.

Aktivity

Udržování a rozvíjení ukrajinské kultury, ukrajinsko-české vzájemnosti, informování majority o ukrajinské menšině v ČR a Ukrajině, potlačování xenofobních nálad, pomoc při integraci. UIČR, SUČR a SUPU každoročně zajišťují pro ukrajinskou společnost kulturní akce spojené s ukrajinským církevním a kulturním kalendářem. Jedná se především o oslavu Starého a Nového Roku, Velikonoc, Jana Kupala (červen), Mikulášskou oslavu. Z kulturních akcí jsou to především novoroční ukrajinský ples „Malanka“ (UIČR), „Dny Tarase Ševčenka“ (UIČR, SUČR, SUPU), svátek „Nezávislost Ukrajiny“, sváteční setkání a programy (UIČR, SUPU, SUČR), pietní akce k Hladomoru na Ukrajině (SUČR, UIČR). Kromě těchto akcí se každoročně pořádají i akce multikulturní ve spolupráci s ostatními národnostními menšinami na území hl. m. Prahy (festival „Praha – srdce národů“, „Setkání kultur“ - (UIČR). Vydávání časopisu pro Ukrajince - Porohy, www.ukrajinci.cz - zajišťuje UIČR.

Z historie

Ukrajinci a Rusíni přicházejí do českých zemí po vzniku samostatného Československa. Většinou zde studují, po studiích se zde někteří usazují na trvalo. Nedostatek pracovních příležitostí v Zakarpatí přiměl nemalý počet tamních obyvatel hledat obživu v Čechách a především na Moravě, kde se prudce rozvíjel těžký průmysl. Vznik Sovětského svazu a jeho represivní politika vůči šlechtě a buržoazií vyhání mnohé Ukrajince i Rusíny z vlasti a někteří z těchto vyhnanců nacházejí nový domov v České republice. Mezi válkami je v ČSR již tolik ukrajinských a rusínských emigrantů, že je zde možno založit se státní podporou nejen ukrajinské gymnázium, ale i univerzitu, pedagogický ústav a polytechniku. Početnost ukrajinské a rusínské menšiny se podstatně snížila v průběhu války a hlavně bezprostředně po ní. Před blížící se sovětskou armádou uprchli mnozí dále na západ, z těch kteří zůstali odvlekli mnohé sověti do Sovětského svazu. Komunistický režim dokončil zkázu zákazem všech národnostních spolků a zrušením ukrajinských národnostních škol. V současné době žije v ČR přibližně pět tisíc Ukrajinců a Rusínů. Obě skupiny užívají stejný jazyk, ale lpí na svých kulturních odlišnostech. Sdružují se do více občanských sdružení a s podporou státu pěstují svůj jazyk a kulturu. V současné době je v ČR mnoho Ukrajinců za prací, někteří zde mají dlouhodobý pobyt, oženili se zde, založili rodiny a dostali občanství. Lze očekávat, že právě touto cestou se tato menšina bude i nadále zvětšovat. Ukrajinská menšina vydává čtvrtletník Porohy.